Dia - Bio - Racio - Bezlepek

Kde nás najdete?
Starostrašnická 38
Praha 10
Tel: 274 810 038
Otevírací doba

Bezlaktózové potraviny

Co je intolerance laktózy?

Bez laktózy

Laktóza je mléčný cukr, uhlohydrát, disacharid, tedy dvojitý cukr, sestávající z glukózy a galaktózy. Mléčný cukr je přirozeně obsažen ve všech druzích mléka.

Normálně se laktóza díky enzymu beta-galaktozidáza (tedy laktáza) produkovaném v tenkém střevě rozštěpí na dvě složky glukózu a galaktózu a tyto mohou být absorbovány střevem. Pokud se tento enzym netvoří nebo jen nedostatečně, dostává se laktóza nerozložena nebo jen částečně rozložena do tlustého střeva, kde slouží jako potrava baktériím a způsobuje obtíže.

Jaké jsou zdravotní problémy?

Možné zdravotní nesnáze konzumace mléčných výrobků lze prakticky rozdělit na dva druhy.

Všechny tři alergenní složky (Laktóza, Kasein, Mléčná bílkovina) překvapí použitím na netradičních místech. Laktóza se například používá jako plnivo v farmaceutickém průmyslu.

Intolerance laktózy

Podstatou je nedostatek enzymu laktázy, enzymu nutného k trávení, k hyrolýze mléčného disacharidu laktózy na monosacharidy galaktózu a glukózu.

Jednoduše řečeno - nestrávená laktóza se dostává do tlustého střeva, kde ji bakterie přemění na oxid uhličitý, vodík a vodu. Klinicky se laktózová intolerance projeví křečovitou bolestí břicha, průjmem a plynatostí po požití kravského mléka. Nedostatkem enzymu laktázy je postiženo 6-12 % populace. Stupeň deficitu laktázy je individuální a určuje závažnost postižení. Při lehkém postižení může jedinec určité množství mléčných výrobků tolerovat. Některé etnické skupiny jsou postiženy podstatně více, např. u černochů se intolerance laktózy vyskytuje až v 80 %. viz

Potravinová alergie

Kravské mléko obsahuje asi 30-35 g bílkovin v 1 litru. Z celkového množství bílkovin je 20 % v syrovátce a 80 % tvoří kaseiny (hlavní složka tvarohu). Alergeny se dělí na alergeny obsažené v syrovátce a na kaseiny. Imunitní odpověď na kravské mléko je u alergických jedinců velmi variabilní. Jednotliví alergici mohou být senzibilizováni vůči odlišnému spektru hlavních, popřípadě vedlejších alergenů. Navíc se každý protein kravského mléka nachází v několika variantách na základě genetické mnohotvárnosti.

Většina (asi 75 %) jedinců alergických na kravské mléko je senzibilizována proti několika proteinům současně, jen zřídka vůči jednomu alergenu kravského mléka. Výsledky řady studií ukazují, že nejvýznamnějším alergenem kravského mléka jsou kaseiny. Nejméně alergenní byl ze všech pěti testovaných proteinů (?-, ?- a ?-kasein, ?-laktalbumin, ?-laktoglobulin) ?-laktalbumin. Pro vyvolání alergické reakce je stěžejní prahová dávka. Prahová dávka je nejmenší množství potraviny, které vyvolá objektivní příznaky alergické reakce.

Stanovit spolehlivě prahovou dávku by bylo velmi užitečné např. pro stanovení, jak nebezpečná je příměs (kontaminace) potravinových alergenů v potravinovém výrobku pro jedince z nejtěžší přecitlivělostí. Stanovit prahovou dávku je ale obtížné a dosud nevyřešené. Prahová dávka je hodnota individuální, závisí na stupni přecitlivělosti a na typu imunitní přecitlivělosti. Při přecitlivělosti zprostředkované IgE protilátkami je pro některé jedince rizikové i nepatrné množství (miligramy) kravského mléka. Ani u konkrétního jedince nemusí být prahová dávka vždy stejná.

Hlavní alergeny kravského mléka se dělí na termostabilní: kasein, ?-laktalbumin a termolabilní: ?-laktoglobulin, sérový albumin a imunoglobulin Při výzkumu změn alergenicity kravského mléka, které obsahuje komplex alergenů různých vlastností bylo zjištěno, že pasterizované mléko (zahřátí na 60-70°C po několik sekund) nezměnilo alergenní potenciál. Rovněž teploty používané při odpařování a sušení nevedly k redukci alergenicity. Stejně tak zahřátí mléka na 100°C po dobu 2-5 minut. K redukci došlo až po 10 minutách zahřátí na teplotu 100°C. Nedošlo však k úplné eliminaci alergenicity.

Jak se intolerance laktózy projevuje?

Nejprve samozřejmě v oblasti žaludek-střevo:
Bolest břicha, pocit plnosti, zvuky v žaludku, nafouklé břicho, břicho citlivé na tlak, pálení žáhy, říhání, tlak v žaludku, zvracení (zvlášť u dětí), nadýmání, průjem, zácpa, bolesti v podbřišku, střevní bolesti, koliky

Mimo to se objevují vedlejší účinky jako:
Suché sliznice (oči, ústa, krk), knedlík v krku/ bolesti krku, mastná nebo suchá pleť + vlasy, nepříjemná chuť v ústech, zápach v ústech, potažený jazyk, pach potu, bolesti hlavy/migréna, poruchy stravování + záchvaty náhlého hladu

Po delší době se většinou přidávají:
Nedostatkové jevy, infekční náchylnost (nachlazení, záněty, plísně, bradavice), bolesti kloubů, stavy vyčerpání a všeobecná zemdlenost, poruchy spánku nebo nedostatečný spánek

Silné nadýmání a neustálé zácpy mohou přinášet:
Srdeční obtíže, bolesti plic (dýchací obtíže), hemeroidy

Psychické obtíže jako:
Snížená schopnost učení a koncentrace, introverze, hyperaktivita + neklid, deprese, podrážděnost + agresivita, výkyvy nálad, nedostatek motivace

Kdo je postižený intolerancí laktózy?

Při narození dosáhne aktivita laktázy svého vrcholu, přičemž nedonošené děti trpí přechodným nedostatkem laktázy. V několika málo případech je nedostatek laktázy vrozený, takže tito kojenci nesnášejí ani mateřské mléko (kongenitální nedostatek laktázy). Aktivita laktázy zůstává po přirozeně danou dobu kojení vysoká a klesá nejpozději od 2. roku života, protože nejpozději v této době se má strava změnit.

Obecně klesá produkce s přibývajícím věkem (primární nedostatek laktázy), takže dospělý člověk má již pouze 1/10 aktivity laktázy kojence a asi 70% Evropanů ve věku 60 let už laktózu vůbec nestráví. Obtíže se dostaví většinou až při silném úbytku popř. celkovém nedostatku tohoto enzymu. To znamená, že nedostatek laktázy je geneticky daný a sice u mužů i žen ve stejné míře.

Diagnostika

Diagnostika potravinové přecitlivělosti se opírá v první řadě o anamnézu, tedy o vlastní podezření nemocného. Základní alergologická diagnostika se opírá o průkaz specifických IgE protilátek v séru nebo v kožním testu (kožní "prick" test), kdy se kopíčkem s délkou hrotu 1 mm probodne kůže skrz kapku s diagnostickým potravinovým extraktem. Výpovědní hodnota těchto testů je však bohužel omezena a závisí na kvalitě diagnostického extraktu (dosud nejsou dostupné standardizované potravinové diagnostické extrakty, které zaručí přítomnost hlavních alergenů). Dále závisí na druhu testované potraviny a vlastnostech alergenů (např. odolnost vůči zevnímu prostředí). Kravské mléko patří mezi potraviny, které dávají relativně spolehlivý výsledek. Orientačně platí, že čím větší je reakce v kožním testu a hodnota sérového specifického IgE, tím je větší pravděpodobnost, že po požití dané potraviny nastane alergická reakce. Za předpokladu, že jde o reakci zprostředkovanou IgE, negativní výsledek testů pro průkaz specifického IgE proti kravskému mléku je spolehlivý z 90-95 %. Konečná diagnóza musí být ověřena ústupem potíží při vyloučení potraviny z jídelníčku. V indikovaných případech (nejednoznačné nebo rozporuplné výsledky předchozích testů) musí být alergie potvrzena recidivou potíží při expozičním testu. Za „zlatý diagnostický standard“ je považován dvojitě slepý, placebem kontrolovaný expoziční test, který vyloučí potravinové reakce navozené psychicky, tzv. psychické potravinové averze. V diagnostice potravinové alergie neexistuje žádný jednoduchý, spolehlivý diagnostický test.

Léčba

V současné době neumíme potravinovou přecitlivělost léčit, lze jí pouze předcházet. Jedinou spolehlivou možností, jak předejít alergické reakci, je vyloučení rizikové potraviny z jídelníčku. Zvláště nemocní, kteří jsou ohroženi závažnou anafylaktickou reakcí reagující na velmi nízkou prahovou dávku kravského mléka (miligramová množství) musí velmi přísně vyloučit kravské mléko z jídelníčku. Je tedy nezbytně nutné, aby byl spotřebitel s potravinovou přecitlivělostí přesně informován o složení potravinářského výrobku. Většina alergiků na kravské mléko musí vyloučit nejen kravské mléko, ale všechny mléčné výrobky: sýr, margarín a máslo, jogurt, tvaroh, pudink, zmrzlinu, atd. Alergický spotřebitel se musí zorientovat na trhu potravin se stále pestřejším složením a technologií výroby. Kravské mléko se může nacházet ve skryté podobě např. v uzeninách, pekařských a cukrářských výrobcích, čokoládě, omáčkách, v některých alkoholických nápojích. Pro případ nechtěného požití musí být nemocný jedinec vybaven léky pro zvládnutí akutní reakce (balíček první pomoci) a kartičkou alergika.

Prevence

Potravinová alergie je často prvním projevem alergie u kojenců a malých dětí s vrozenou atopickou disposicí. Je logické, že nejčastějším alergenem je kravské mléko, které tvoří základní složku jídelníčku v tomto věku. Společně s vejcem si uchovává prvenství do 3 let věku. Důležitou prevencí rozvoje potravinové alergie v tomto věku je kojení. Vedle psychologického významu má mateřské mléko velký význam ochranný pro nezralou střevní sliznici kojence, umožňuje příznivý vývoj imunitního systému střeva a celé střevní bariéry, má pozitivní vliv na příznivé osídlení střevní mikroflórou. Hlavní projevy potravinové alergie kojeneckého věku je atopický ekzém a chronické alergické záněty trávicího traktu. Pokud se atopický ekzém objeví u plně kojeného dítěte, má většinou lehkou formu. Kojení bez přídavků po dobu 4-6 měsíců je považováno za stěžejní opatření pro prevenci potravinové alergie u dětí do 3 let věku. Toto opatření je doporučováno Evropskou akademií alergologie a klinické imunologie jako jediné, skutečně přínosné preventivní opatření. Americká akademie alergologie a klinické imunologie doporučuje u dětí s atopickou dispozicí navíc vyloučit požití kravského mléka do 1 roku věku, vajec do 2 let a ryb, korýšů, ořechů a arašídů do 3 let věku. Výsledky studií, které zkoumaly přínos tohoto opatření jsou však rozporuplné, proto Evropská akademie toto opatření všeobecně nedoporučuje. Význam nízkoalergenní diety matky v těhotenství se zdá být nevelký z hlediska ochrany dítěte. Na druhou stranu je nutné pamatovat, že i výhradně kojené dítě může onemocnět alergií na kravské mléko, protože alergeny kravského mléka pronikají do mateřského mléka a mohou senzibilizovat kojence. Pravděpodobnost, že k senzibilizaci dojde, je však u kojeného dítěte podstatně nižší. Ve studiích byl jednoznačně potvrzen význam kojení jako prevence rozvoje potravinové alergie v kojeneckém věku.



Nabízíme Vám výrobky bez mléka (pečivo, sušenky, nápoje, těstoviny, atd.) a zároveň mléčné výrobky zbavené laktózy! Výběr sortimentu najdete v našem E-shopu!

Kompletní sortiment výrobků můžete najít v našem e-shopu nebo v naší kamenné prodejně.






© 2015 Dia - Bio - Racio - Bezlepek | info(zavináč)dia-potraviny.cz